Vytýčení pozemku

Obecně vzato se vytyčují ty hranice pozemků, jejichž průběh není v terenu patrný, nebo je patrný, ale je k této hranici vznesena námitka. Například nový majitel se domnívá, že hranice běží jinudy v důsledku přestavby plotu. Mezi hranice v terenu neznatelné patří především hranice původních katastrálních parcel. Při vytyčování se většinou zároveň vyhotovují geometrické plány. V našem případě se sousedé dobře snášeli a nepotře- bovali plot. Nový vlastník si však hranici přeje vytýčit. Toto se děje na základě předchozích měření, nejsou-li tato (velmi starý zákres) probíhá vytýčení dle dalších dostupných podkladů, v nejhorším případě z odsunutých měr z map, zde však přesnost mnohdy nesplní požadavek objednatele. (Obvykle nelze vyhovět, kdy ve sporu se jedná o centimetry) Vyhotovuje se vytyčovací protokol, kde dotčení svým podpisem stvrdí svojí účast při měření. Tento podpis bývá nespokojenou stranou považován za souhlas, proto obvykle k podpisu nedojde, v lepším případě dotčený do poznámky dopíše, že nesouhlasí se zaměřením. Hranice pozemků se označí trvalým způsobem (mezník, původní zídka apod.)